Roky, během jichž jsem se věnoval svým vnitřním obrazům, Patří k nejdůležitějším obdobím mého života, v nichž se rozhodlo o všem podstatném. Tehdy to začalo, a pozdější jednotlivosti jsou jen doplněním a zdůrazněním. Moje veškerá pozdější činnost spočívala v rozpracování toho, co v oněch letech vyvstalo z nevědomí a zprvu mne zaplavilo, to bylo pralátkou mého životního díla. C.G. Jung (1957)

Poslední práce

Reference

“ V originální, mnohostranné tvorbě Rady Chocholoušové v plné síle ožívá posvátná role umělce jako mága a zasvětitele. Primárním polem a nástrojem je zde duše coby hlubinný zdroj všeho utváření i ztemnělý les, jímž je nám projít na cestě k hradu grálu a dospět k prozření. Odváží-li se divák podstoupit cestu, k níž je pozván – zdá se, že bezpečí ani návrat nejsou zaručeny – nevyjde z prostoru jejích obrazů nezměněn. Jeho oko je vybízeno k bdělosti zjitřenými barvami a vedeno senzitivními liniemi až k prahu křehké, pomíjivé materie výtvarných médií a dál za něj, k onomu subtilnímu a přece nosnému podloží, nesoucímu vše existující. K podstatám, zahlédnutým na hlubinách v osamělých chvílích meditace či uprostřed běžných denních situací, v nichž na nás občas zakřičí ono velké ticho, upomínající nás na nevýslovné a nepomíjející.“

Jana Richterováspisovatelka

Tvorba Radky Chocholoušové je velmi organická; někdy plná rostlinné poetiky a křehkosti buněčných struktur, někdy hořce a vášnivě živočišná. Projevem osciluje mezi občas velmi staromilsky, jindy experimentálněji pojatými tradičními výtvarnými technikami a performance, která je mnohdy na pomezí jakéhosi šamanského rituálu, přičemž cokoliv mezi tím je myslitelné. Nehledejte u ní inženýrsky zkonstruované struktury, produkty chladné racionální mysli, čekejte spíše útok indiánů v krojích jedoucích na dracích a ochočených pštrosech. Autorka se věnuje jak volné tvorbě, tak užitému umění v podobě ilustrací nebo třeba šperků, vždy je však v její tvorbě přítomná sebevědomě naivní, někdy až spratkovitě ukoptěná, podmanivá magie.

Jan Pickodesignér, pedagog a hudebník

…Tvorba Ištabely Barely má silnou, až obsedantní jednotící linii: Chce vrátit ztracenému a tápajícímu člověku zázračno, které zůstává součástí reality, jenom je zapomenuto a zakryto stále narůstajícím množstvím nepotřebných věcí. Člověku, který ztratil víru v boha, chce ukázat, že ztráta víry nemusí být ještě ztrátou spirituality. Že tajemství nebylo vědou odhaleno a dokonce ani nijak podstatně redukováno. Že je stále přítomné a s nezmenšenou silou oživuje zahradu za domem i celý vesmír. Že i my sami jsme součástí velkého příběhu, mýtu, ve kterém dostaneme takovou roli, jaké se chopíme. Že realitu tvoříme každou svou myšlenkou, ba i každým snem a touhou. A tím se umění vlastně vrací ke svému původnímu poslání a smyslu

Petr Dvořáčekspisovatel, hudebník, antropolog, fotograf